17.3.

17. března 2014 v 22:42 | Piggy
Přijměte mou omluvu za delší neaktivitu. Časová krize... A lepší to bohužel asi nebude.
Ale co se týče jídla, tak snad ano. Víkend jsem nezvládla. Proklínám se za to. Proto se se svým jídelníčkem opravdu chlubit nebudu a budu se pouze snažit to napravit. Dnes jsem s jídelníčkem poměrně spokojená, především díky dnešnímu vydatnému pohybu u koní. Musím vydržet.

  • Snídaně: ovesná kaše s lžící jogurtu, 1/2 jablka a hrstí cinny minnies
  • Svačina: smoothie z 1 banánu, 1 kiwi, 1/2 pomeranče a pár lžícemi jogurtu (mňam mňam...), 3 rýžové chlebíčky
  • Oběd: celozrnná bageta, gervais
  • Svačina: nic
  • Večeře: rizoto s kuřecím masem a zeleninou
  • Pohyb: celé odpoledne u koní (jízdárna, lonžování, práce)
Commission for Cheryl Galloway .
 

Great days.

13. března 2014 v 18:40 | Piggy
Zdravíčko.
Myslím, že se začínám opět dostávat do hubnoucího režimu. Ano, toto konstatování je po pouhých pár dnech snahy docela smělé, ale jde o to, že cítím, že vůle spíše posiluje než oslabuje a to, že jím jakž takž vyváženě (nebo alespoň o 300% lépe než v minulých měsících) je znát v tom, že mě nepronásleduje neustálá chuť k jídlu. Což je moc fajn. :)

11.3.
  • Snídaně: domácí jogurt se lžičkou jahodového džemu, ovesnými vločkami a oříšky + rýžový plátek
  • Svačina: McFlurry, jablko
  • Oběd: celozrnná houska s gervais, plátek šunky, kousek papriky a okurky
  • Svačina: nic
  • Večeře: těstoviny se sýrovou omáčkou
  • Pohyb: koně - vyjížďka, práce
snídaňka :))))
Jsem si vědoma, že o ideální hubnoucí jídelníček se nejedná, ale přesto si ho až tak nevyčítám. Proč McFlurry? Zaspala jsem a po cestě do školy jsem si řekla, že než přijít v půlce hodiny, výhodnější bude si na chvíli někde sednout a zatím se něco naučit na další hodinu. A mekáč byl tak zrovna při ruce, no. Večeře zní strašně, to chápu, ale od koní jsem přijela vážně hladová a když mi mamka nabídla jedno z mých nejoblíbenějších jídel, neodmítla jsem. Porce nebyla nikterak strašná.

12.3.
  • Snídaně: musli s mlékem
  • Svačina: banán, vanilkové sojové mléko
  • Oběd: kuřecí na kari s rýží (školní jídelna)
  • Svačina: nic
  • Večeře: vařené brambory :D
  • Pohyb: celý den na nohou, ples (téměř celou dobu jsme tancovali, vážně jsem se zpotila)
Skvělý den. Jak po stránce jídla, tak zažitků. Ples byl super. Ze solidarity ke kamarádce po operaci slepého střeva jsem si dala jen jedno pivo, takže ani to si vyčítat nemusím. Navíc byl celý večer fyzicky poměrně náročný. Jsem antitaneční typ, takže pro mě ze začátku to, že jsem byla po výmluvách všeho druhu odnesena (ano, sprostě odnesena... do poslední chvíle jsem se držela sloupu, ale nepovedlo se) na parket bez možnosti tancování uniknout pro mě bylo zpočátku dost nepříjemné, ale po chvíli jsem se do toho tak nějak vpravila a bylo to vlastně celkem fajn.

13.3.
  • Snídaně: ovesná kaše se strouhanou hořkou čokoládou a krájeným banánem
  • Svačina: jablko
  • Oběd: bramborové šišky s mákem
  • Svačina: kiwi
  • Večeře: 2 knackebroty s gervais a kuřecí šunkou, 1/2 papriky
  • Pohyb: 20 minut komplexní cvičení (aplikace Daily Workouts :D)
večeře
Dnešní den ve škole vzhledem ke tříhodinovému spánku trošku náročnější. Naštěstí se po mně nic moc nechtělo, takže jsem si vcelku odpočinula. Doma jsem si srazila sebevědomí instalací aplikace Daily workouts a zkouškou dvacetiminutového cvičení. Fíha. Zjištění, že z hlediska svalové hmoty jsem na tom ještě hůř, než jsem si myslela (a to mé představy nikterak optimistické nebyly a nejsou) mě zčásti zklamalo, ale i motivovalo. Z toho plyne jedno nově ustanovené pravidlo: každý den nějaký pohyb. Dny, kdy nebudu u koní, si půjdu zaběhat, zaposilovat, zaskákat přes švihadlo,... Cokoliv, jakkoliv dlouho. Ale aspoň něco.

10.3.

10. března 2014 v 21:51 | Piggy
  • Snídaně: celozrnný rohlík + knackebrot s Lučinou, 2 plátky šunky
  • Svačina: BeBe Dobré ráno, pomeranč
  • Oběd: kuřecí s rýží na kari +mini kousek perníkového dortu (školní jídelna)
  • Svačina: přesnídávka
  • Večeře: 2 mrkve, malý suchar s Lučinou
Ujde to, ujde to. Bohužel mě teď na večer začal přemáhat hlad, což zřejmě souvisí i s tím, že jsem se dnes ne úplně ideálně vyspala a celkově jsem taková vyždímaná... Za chvilku skočím do postýlky, čímž zažehnám jak únavu, tak hlad. Omlouvám se za přehnanou stručnost článku, ale už se mi vážně klíží oči.

 


9.3.

9. března 2014 v 19:25 | Piggy
Hezký večer. :)
Jdeme si zanalyzovat průběh prvního dne svého hubnoucího snažení.
Jsem spokojená. První dny jsou samozřejmě vždycky doprovázené velkým zapálením, nicméně cítím, že by to mohlo vydržet. Jednou z prvních věcí, které jsem dnes udělala, bylo založení účtu na Instagramu. Ten bude (nebo by alespoň měl) sloužit jako další motivační a podpůrný nástroj. Odkaz na něj naleznete vlevo v menu.
A jak to dnes tedy vypadalo?
  • Snídaně: ovesná jaše s 1/2 jablka, skořicí a lískovými oříšky
  • Svačina: pomeranč, kafe s mlékem
  • Oběd: přírodní kuřecí plátek s bramborovou kaší
  • Svačina: 2 malé suchary
  • Večeře: talíř zeleninové směsi (mrkev+kukuřice+hrášek), 2 plátky kuřecí šunky
  • Pohyb: cca 25 min cvičení s obručí, 40 dřepů
dnešní snídaňka <3
Spokojenost. Především vzpomenu-li si na své poslední přejídací dny, ten pocit poloprázdnoty je zkrátka úžasný.

Znovu... a lépe!

8. března 2014 v 20:17 | Piggy
Zdravíčko!
Po pěti měsících od zveřejnění posledního článku se paní Tlustoprdová opět příhlásila na blog.cz a píše článek...
Co ji k tomu dovedlo?
Její aktuální psychický stav je neuspokojivý na všech frontách. Nic se jí poslední dobou nedaří, ztrácí chuť ke dříve milovaným aktivitám, je sužována stresy z nebezpečně se přibližující maturity, zatímco pro její zdárně vykonání ještě nehnula ani brvou. Dále je stále unavená, nesnesitelná pro okolí, stále negativní hluboce nespokojená sama se sebou.
Paní Tlustoprdová má jednu obrovskou závislost, která ji nejvíce spoutává právě v podobných situacích. Ano, samozřejmě je řeč o jídle. O tom démonovi, který má sklon se tvářit, že vyřeší všechny problémy světa. O tom démonovi, který paní Tlustoprdové ani nedá šanci se bránit a pohybuje v hypnóze jejím rosolovitým tělem od lednice ke špajzu, od špajzu do poličky a od poličky k lednici. O tom démonovi, kvůli kterému pak upadá do ještě větších stavů úzkosti a deprivace, které řeší dalším a dalším jídlem.
Fráze "tak začnu od zítřka" nefunguje. Nikdy a v ničem, v hubnutí zvlášťe ne. Vždy se najde důvod, proč se to zrovna dneska ještě nehodí a proč zítra to bude jiné.
A jelikož jsem si vědoma toho, že stresy budou s přibližujícím se termínem zkoušky dospělosti exponenciálně růst, každé "od zítřka" bude ještě méně a méně pravděpodobné. Proto moje dnešní "od zítřka" bude závazné a k tomu mi má pomoci tento blog.
Jeho cílem by mělo být opětovné vyvolání onoho pocitu, který jsem zažívala v létě. Nadšení, chuť, radost z každého dílčího úspěchu a další emoce, díky nimž se paní Tlustoprdová cítila šťastná ač nikdy nedosáhla svého cíle, který však je dosažitelný.
A jak jsem na tom teď?
Poslední článek zde byl zveřejněn 22. září. To ale neznamenalo faktický konec mých snah. Ani nevím, proč jsem se na blog vykašlala, ač bych se zde mohla chubit úspěchy, neboť se mi koncem října podařilo dostat zhruba na 71 kg. Ale stalo se tak. Myslela jsem zřejmě, že to bez toho zvládnu. Bohužel, dlouho ne... Mé nynější stravovací návyky odpovídající zhruba velkovýkrmně vepřů opět pomalu způsobují způsobují neuspokojivý růst cifer na váze. Aktuální váha se pohybuje zhruba kolem 74,3 kg, což je sice méně než při opouštění blogu (cíl 75 kg zapisuji do menu tedy s dnešním datem), ale stále číslo děsivé.
Nedovedu říct, jak často budu blog aktualizovat, neboť čas je teď u mě nyní opravdu nedostatkovým zbožím. Každopádně se ale budu snažit.
Děkuji za pochopení. Držte mi palce.

if not today, when?



22.9.

22. září 2013 v 21:25 | Piggy
Omlouvám se znovu za delší neaktivitu. Krom toho, že času jsem měla poslední dny poskrovnu, s jídlem to taky nebylo nikterak valné... Taková menší krize. Ale už je to (snad) zase v pořádku a pokračuji. Aktuální váha 75,6 kg.
V pátek odlétám na 10 dní do USA. Jsem neuvěřitelným způsobem natěšená, přesto mám trošku obavy ze stravovacího režimu, jež tam budeme praktikovat.
Ani dnešek nebyl zrovna super, ale přesto to sem dám...

Snídaně: musli s rýžovým mlékem
Svačina: jablko
Oběd: kuřecí řízek s bramborovou kaší :/
Svačina: smoothie meloun+kiwi+pomeranč
Večeře: celozrnný rohlík s kuřecí šunkou
Pohyb: u koní, běh 9,2 km

18.9.

18. září 2013 v 21:33 | Piggy
Dnes žádný jídelníček. Stydím se za něj, ale hlavně za sebe!
Už od rána je to den na houby. Ráno kontrola na chirurgii - nic moc. Odtud rovnou do školy, kde jsem se celý den cítila jako praštěná palicí po hlavě. Odpadla nám dvouhodinovka němčiny, což kamarádka vyhodnotila jako ideální příležitost k výpravě do jedné půjčovny šatů...
Maturiťák, maturiťák... Všichni už z toho šílí, přitom máme ještě víc než 2 měsíce.
Nakonec jsme tedy vyrazily ve třech. Já tedy trochu pod nátlakem, neboť se mi ta činnost sama o sobě, navíc s takovýmto předstihem, tak trochu příčí. Líbily se mi tam jedny šaty v lososové barvě, vážně hezké. Přeci jen jsem se překonala a šla s nimi do kabinky. A co? Ano, samozřejmě jsem je nezapla. Opravdu vzpruha pro mě sebevědomí. Zvláště pohled na kamarádky, které v šatech vypadaly přímo božsky, mě naprosto dodělal. Závidím, je to tak.
Po škole se vydávám ke koním, kde jsem měla v plánu lonžovat, aby se kluci trochu hýbali. Liják. Nakonec jsem se tedy rozhodla nechat jim volno a vzít je s předstihem domů do sucha. Neuvěřitelně jsem zmokla (v promokavé bundičce bez kapuce) a chytla mě zimnice...
Celý den jsem jedla podle svých aktuálních zvyků, takže spokojenost... Dokud nepřišel večer a z nějakého důvodu se ve mně opět probudila ona zlomyslná dravá šelma, která touží jen a jen po žrádle. Ovládla plně mé vědomí a už to bylo.
Nechápu, jak je to možné. Proč? Proč si jeden den na jídlo téměř ani nevzpomenu a druhý se nedovedu ovládnout a tláskám do sebe i jídlo, co už se do mě téměř nevejde?
Omlouvám se, za dnešní zmatený a slohově dosi ubohý článek, ale je mi vážně na nic a už myslím jen na to, až budu ležet v posteli. Dobrou noc.

15.9.

15. září 2013 v 21:10 | Piggy
Snídaně: musli s rýžovým mlékem
Svačina: lázeňská oplatka
Oběd: kuřecí nugety s hranolkami
Svačina: fuj fuj
Večeře: paprika
Pohyb: celý den chůze, běh 75 min / 13,2 km (detail)

Co k tomu říct...
Za dnešní jídlo bych se nejraději uškrtila. Byli jsme s rodiči v Litoměřicích na zahrádkářské výstavě, což s sebou přináší miliardy stánků, z nichž na vás hučí ochutnat tohleto a támhleto. A jelikož už celá rodina povídá o tom, jak to s tím hubnutím přeháním, musela jsem s nimi "držet krok" a taky se pořádně nadlábnout. Rozhodla jsem se, že na to výjimečně nebudu myslet. Doma však stejně přišly výčitky svědomí.
Na druhou stranu je tady dnešní běh, s nímž jsem více než spokojená. :) Běžela jsem v naprostém lijáku a už i ve tmě, ale o to lepší to bylo. Nebýt té tmy, díky které už se po mně sháněli rodiče, běžela bych nejspíš dál. Krom vzdálenosti jsem spokojena i s dnešní rychlostí (10 km za 54 min je asi můj rekord).
Mimochodem, 76 kg pokořeno!
No a teď musím dělat něco do školy. Myslím, že bych raději zaběhla maraton.


Jídelníček 13.9.

14. září 2013 v 9:19 | Piggy |  Co jím...
Snídaně: jablečná přesnídávka, rýžový chlebíček
Svačina: banán, 2 suchary
Oběd: tvarohový závin
Svačina: nic
Večeře: celozrnná keiserka s Gervais a kuřecí šunkou, kus melounu
Pohyb: u koní

Včerejšek hodnotím tak rozporuplně. Vůbec se mi nelíbí ten sladký "oběd", který však byl takovou z nouze ctností, protože ve škole byla k obědu svíčková (už z toho slova se mi zvedá žaludek), já byla hladová a pospíchala ke koním. Tudíž jsem zaběhla do bufetu, kde už bohužel nic nesladkého ani nebylo. Večeře byla na moje poměry dost velká a za ten celý den jsem snědla až moc pečiva. :/
A s tou váhou se už fakt picnu. Každý den mi váha ukazuje 76,1 nebo 76,2. Mám pocit, že se mi vysmívá. Tohle kilo je nějaké zakleté, jde dolů extrémně pomalu.


Jídelníček 12.9.

12. září 2013 v 19:27 | Piggy |  Co jím...
Snídaně: ovesná kaše s čokoládou a banánem
Svačina: strouhaná mrkev a jablko s dýňovými semínky a skořicí
Oběd: lasagne se špenátem
Svačina: nic
Večeře: těstoviny s kukuřicí a tuňákem
Pohyb: 10 min posilování na břicho a zadek

Jde to, jde to.
Co mě ale doopravdy štve, je to, že bych ráda nějak normálně posilovala, ale prostě to nejde. Klíční kost pořád bolí a ruku pořádně nezvednu, nesmím v ní nic nosit a už vůbec se o ní neopřu. Už je to dva a půl měsíce od zlomení. :/
A krom fyzických omezení mě to deptá i z estetického hlediska. Jeden doktor říkal, že s tou boulí budu už do konce života, druhý tvrdí, že by do tří let měla téměř zmizet. Uvidíme.
Exkluzivně jsem pro vás pro představu vyfotila svůj výstřih. Fotka je nekvalitní a špatně osvětlená, ale boule tam viditelná je. Koho z vás by neštvala, že? :/




Kam dál